Aktuality

Katastrofa, s níž se počítalo až v roce 2050, dorazila dříve. Trpí už polovina Česka

Česko se ocitlo v roce 2050, ale není o co stát. Sucho, jaké nyní hlásí vědci, vodohospodáři a další profese závislé na vodě, mělo v našich zeměpisných šířkách nastat až za třicet let, v polovině tohoto století.
Článek a reportáž ke zhlédnutí ZDE.

Rozsah zemědělského sucha v ČR se poslední měsíc stále zvětšuje

Rozsah zemědělského sucha v České republice se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Zasáhlo v podstatě celou zemi a třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí téměř polovina území. Situace zůstává nejhorší na střední a jižní Moravě, v Poohří a Polabí. Předpověď na tento týden předpokládá další a vzhledem k vysokým teplotám i rychlé zhoršování stavu, řekl pro ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka.
Článek k přečtení na ČTK ZDE.

Informace převzaly i další zpravodajské portály:
ct24.cz,
ihned.cz, 
euro.cz,
eurozpravy.cz,
nase-voda.cz,
agris.cz,
frekvence1.cz,
tyden.cz,
aktualne.cz.

Rezerva vody v půdě je letos výrazně nižší než loni

Vodní rezerva v půdě je letos výrazně nižší než před rokem ve stejnou dobu. Špatná je situace především na severozápad od Prahy, na Hané, na jižní Moravě a také na Opavsku a podél Odry. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se spolupodílí na projektu InterSucho, je hlavní rozdíl v tom, že se v zimě nedosytila vrstva půdy od hloubky 40 centimetrů do jednoho metru. Hodně sněhu bylo v zimě na horách, v nižších polohách ne.
Článek k přečtení na ČTK ZDE.
Zpráva byla převzata dalšími médii:
ČT24 (k přečtení ZDE)
iRozhlas.cz (k přečtení ZDE),
novinky.cz (k přečtení ZDE),
zemedelec.cz (k přečtení ZDE).

Rozhovor pro Radiožurnál k poslechnutí ZDE (Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře, čas od 12:22 hod).

Rozhovor nejen o suchu s prof. Zdeňkem Žaludem

O pohledu na zemědělství, suchu v roce 2019 a také o Pardubickém kraji mluvil prof. Zdeněk Žalud pro Regionální agrární komoru Pardubického kraje.
Rozhovor k přečtení ZDE.

Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci

Míst, která jsou v naší zemi každoročně zasažena suchem, stále přibývá. Na vině není ani tak pokles srážek (jejich roční úhrn zůstává zhruba stejný), jako spíš střídání prudkých dešťů s obdobími, kdy nespadne ani kapka, a především oteplování klimatu. Kvůli tomu se voda z krajiny odpařuje rychleji než dřív. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo nám nezbývá než se jí přizpůsobit? Odpověď na tuto otázku hledala konference, která proběhla ve středu 20. března v sídle Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a doprovodná výstava instalovaná tamtéž do 29. března.

Na konferenci pořádané Ústavem výzkumu globální změny AV ČR a konané pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny vystoupili zástupci řady vědeckých, výzkumných a univerzitních ústavů a dalších organizací, které se vodou a její kvalitou dlouhodobě zabývají.

Fotografie ke zhlédnutí ZDE.
Článek k přečtení ZDE.

Máme málo srážek a dlouhodobý deficit vody, půdní profil se nenaplnil

Česko už čtvrtým rokem trápí sucho. Nedostatek vody letos zasáhne několik oblastí Česka. Miroslav Trnka z projektu Intersucho vysvětluje příčiny sucha, které ovlivní sklizeň.
Rozhovor k poslechnutí ZDE.

Zima byla sice bohatá na srážky, ale teplá. V nížinách je pořád sucho

Během letošní zimy spadlo podle ČHMÚ o čtvrtinu víc srážek, než bývá obvyklé. Zároveň to ale byla čtvrtá nejteplejší zima za posledních deset let. „Především na jižní a střední Moravě, ale také ve Středočeském a Pardubickém kraji, je skutečně relativně velké území, které by vody potřebovalo mnohem víc,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně.
Celý článek k přečtení ZDE.

Česko sužuje sucho, slabší sklizeň nemusí zachránit ani normální počasí

Zásoba půdní vláhy je letos na střední a jižní Moravě a také v severozápadních Čechách výrazně nižší než loni. V některých místech těchto oblastí už panuje podle bioklimatologů nejvyšší stupeň zemědělského sucha, které se označuje jako extrémní. I v případě normálního průběhu jarního a letního počasí se dá očekávat slabší sklizeň, uvedl jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka pro irozhlas.cz dne 4.3.2019.
Článek k přečtení ZDE.

Pozorování sezónních změn u rostlin

Monitorování fenologických fází rostlin je důležité pro meteorology, klimatology i biology. Získaná data se využívají v zemědělství, lesnictví nebo při předpovědi pylových alergenů v ovzduší. Do monitorování se nyní může zapojit také veřejnost.

Jak krajina reaguje na měnící se klima? Jakými metodami se sledují fenologické fáze? Co je k tomu potřeba? Jak se stát pozorovatelem? Co je fenologické předjaří?
Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozhovoru s Lenkou Bartošovou, která byla hostem Studia 6 ČT24

Staňte se na chvíli vědcem

„Spolupracujte s Akademií věd a sledujte vývojové fáze rostlin a stromů. Každý má tu možnost. Kdo se k nám přidá, dozví se, na jakých zákonech funguje příroda a jak vlastně rostou klíčové rostlinné druhy naší krajiny“, vyzvala Lenka Bartošová z CzechGlobe všechny, kdo rádi pozorují přírodu v pořadu Větrník Českého rozhlasu.

S pomocí fenologie, která zkoumá periodicky se opakující jevy v živé přírodě a jejich závislosti na podmínkách vnějšího prostředí lze vytvořit kalendář přírody, který rozděluje kalendářní rok na fenologické fáze.

A jak vnímá z pohledu fenologie Lenka Bartošová toto aktuální období? Už je tu jaro, nebo ještě ne? Jak to vlastně poznáme? Co je hlavním ukazatelem jara? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozhovoru.